středa 15. března 2017

Zdechne mi i umělá kytka...

Miluji květiny - růže, fialky, gerbery, orchideje... Prostě všechny. Ovšem ocitnou-li se v mé péči, nacházejí se rázem v ohrožení života, umělé nevyjímaje.

Můj kocourek Gigi má kytičky taky moc rád
Jednu krásnou umělou palmu jsem kdysi blahé paměti umístila moc blízko lampy a než jsme stihli tragédii zabránit, kytka se roztekla po kachličkách.



Vždycky jsem chtěla mít skleník, jako mají třeba v Lednici. Papoušky, palmy plné citrusů. Zatím to ale není k flóře fér.


Dávám květinám i jména. Například kávovník Ignác uhynul už po měsíci A drobná teta dracéna je asi měsíc úplně bez listí - některé sežral kocour, jiné odešly neznámo kam.

Promiň dracénko!

S řezanými květinami mi to ale celkem jde - mluvím na ně a i s malým množstvím vody si spolu užíváme i 10 dní pohody.

Před bytem mám teď 120litrovou vanu plnou bylinek, miminek (haha) i semínek a uvidíme, co za měsíc uvidíme. :)



Tímto se omlouvám všem květinám a rostlinám, které jsem přehnanou či nedostatečnou péčí neudržela při životě. Mám ráda všechno, co roste a co se nedá utrhnout - stromy a louky, cizí zahrady...



Mimochodem mám pro vás tip - v arboretu Mendelovy univerzity (klik!) probíhá do 20. března 2017 krásná výstava orchidejí. Odtamtud jsou také fotky v tomto článku. Tedy těch hezkých kytek. :) Kromě nádherných orchidejí jsou tam k vidění i tropičtí motýli, vodní želvy, rybičky a exotický hmyz - ten na rozdíl od motýlů není na volno, nebojte. :)



Jak to máte s kytičkami vy? Vzkvétají ve vaší péči, nebo to radši necháváte na druhých? :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc ráda, pokud se se mnou podělíte o váš názor, přispějete svou zkušeností, nebo mi jen zanecháte pár slov.