středa 18. října 2017

Dietní chyba

Někdy v neděli ráno, když se octnu sama  v posteli a nikdo nepřijde na oběd a všichni jsou pryč… Někdy možná i sedmkrát za rok, dělám si tajně z postele ostrov.

Abyste byli v pohodě, musíte tělu občas dopřát, o co si řekne. :)

Ostrov plný kávy, bonbónů, jogurtů, zmrzliny, piškotů, dalších bonbónů no a pak už jen drobečků, papírků a hrnků a kalíšků. Myslím, že hlava – tedy mysl – to miluje a tělo pro jednou přivře oči.
Obžerství vnímám jako těžkou pohodu. Hezky v pelíšku a o samotě. Někdo přibírá, když je smutný. Jiný zase, když je šťastný. Já to tak nemám. Prostě se někdy cpu jen tak. Je to den, který není v žádném kalendáři.

Taky moje oblíbená postelová činnost

Nezlobím se za to na sebe. A když se tak přeplácám, klidně si znova usnu. I dvakrát za dopoledne. No a co. Jít cvičit, uklízet a vařit, pracovat, nebo prostě dělat „něco normálního“, mohu kdykoliv. Ale tento (půl) den v posteli plné drobků a papírků, ten si prostě občas dopřeju.

Na oběd pak už jen salátek. :)

Někdy kolem poledne se hluboce protáhnu a všechno vygumuji nekonečně dlouhou horkou sprchou. Pak zahladím stopy a vyrazím ven. Teď se ale nacházím v posteli a došly mi bonbóny. Stejně už na ně nemám chuť a je teprve 9:27. A mám dvě peřiny a dva polštáře jen pro sebe.

Snad jsem vám připomněla nějakou vaši tajnou neřest, kterou vám „normální“ život nedopřeje.
CHRRRR CHRRR


P.S.: Na pozdní oběd si dám samozřejmě salát.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc ráda, pokud se se mnou podělíte o váš názor, přispějete svou zkušeností, nebo mi jen zanecháte pár slov.