Naše rodina se rozrůstá bez ohledu na praktičnost, a tak to
má být. 1. října 2016 jsem se svým týmem reprezentovala svou firmu IncaCollagen na veletrhu BIOSTYL. Abych pustila k práci i své kolegy (haha),
šla jsem se podívat, co se děje ve vedlejším pavilonu.
No a tam probíhala umisťovací výstava koček. A Ona na mě
mňoukla… A myslím, že i mrkla. Chápete to, že? J
Byl tak škaredá a krásná zároveň. Úplně jiná. Prostě byla to láska. No a tak
jsem taky mňoukla. A mrkla. Pak jsme to obě udělaly na mého přítele a bylo
rozhodnuto. To jsem to zase vymňoukla.
Zaplatila jsem příspěvek na útulek a za jídlo a přepravku a
hurá domů. Z přepravky vystoupila jemná malinkatá 7měsíční kočička po
operaci páteře. Byla už i vykastrovaná. Veliká udivená očička se opatrně
rozhlížela po bytě. No a za 2 dny už vrněla tak hlasitě, že budila lidi
v celém domě. J
Ovládla domácnost i Gigiho – kocourka, aristokrata
z nádraží, který s námi bydlel už předtím. Sice se občas poperou, ale
dokud lítají jen chlupy a sem tam bobky, o nic nejde.
Mít dvě kočky je zkrátka skvělé – nejen že nemáte nikdy
nouzi o pomazlení a nepotřebujete termofor, ale také je u vás doma krásně
čisto. Ono totiž když se vrátíte domů a najdete všude střepy, otisky kočičích
paciček a sem tam se někde přilepíte na vylitém medu – a to jste předtím ani
nevěděli, že jste nějaký med měli – tak nějak vás to donutí pravidelně a
důkladně uklízet.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu moc ráda, pokud se se mnou podělíte o váš názor, přispějete svou zkušeností, nebo mi jen zanecháte pár slov.